Projekt Choppster a.k.a. Chopped Down Zoomer

Trocha moderní historie aneb o čem to tu sakra mluví?

I když se to na první pohled možná nezdá, Honda Zoomer je fenomén. Bohužel nikoliv zatím u nás, kde je překážkou především vysoká pořizovací cena, ale když se podíváte za oceán, zjistíte, že tohle ošklivé terénní káčátko pro rybáře (jak deklaruje sám výrobce) se především v Japonsku a USA stalo velmi rychle kultovní záležitostí hrdě dotahující status Vespy v Evropě. Možná je to dáno výjimečností konstrukce téhle „motorčičky“, která vypadá, jakoby ji někdo svařil ze zbytků domovního zábradlí a rozbité zahradní sekačky. Tímto svým zjevem však přímo vyzývá k úpravám. Skutečnost, že tento stroj zažívá takový úspěch za oceány, je snad dán i tím, že na rozdíl od evropských zoomerů je v Japonsku a USA (zde pod obchodním označením „Ruckus“) dodáván s karburátorem a nikoliv se vstřikováním, což zjednodušuje úpravy. To je od Hondy třeba považovat za velice chytrý tah, neboť si tím vychovává svůj motorkářský potěr, který se nebojí vzít do ruky šroubovák a to je jedině dobře.

Své jistě hraje i cenová dostupnost jak stroje, tak i custom dílů v těchto státech, jakož i „cool status“ plynoucí z vlastnictví upraveného skútru. Nehledě na fakt, že skútr je pořád jedním z nejlevnějších a nejefektivnějších způsobů přepravy ve velkých metropolích (obzvláště v Japonsku). Zřejmě i tyto faktory vedly k renesanci subkultury „Mods“ v posledních letech a zatímco evropský modding (v Evropě spíše tunning) se soustředí spíše na závodní scénu a obecně dvoutaktní motory, v Japonsku a USA se na počátku 21. století velice rychle vytvořila společenská komunita kolem téhle malé čtyřtaktní ikony se zaměřením na komplexní přestavby, která je přece jen více vidět než starší komunita kolem Hondy Monkey, Motry nebo Daxe, které jsou více japonskou záležitostí.

V současnosti existuje nepřeberná škála dílů na zoomer/ruckus a to od setů ozdobných šroubů, přes kola až k celým dvoutaktním motorů GY6 (vyráběných na základě licence Hondy) o objemu do 200 ccm (k dostání i s turbem…), a to nejen v nabídce velkých společností zabývajících se úpravami motocyklů a skútrů jako je POLINI, KITACO, NCY, RRSG, ale hlavně v garážích kutilů na japonských a amerických předměstích, kteří zásobují komunitu doma vyrobenými díly a postupem času se jim podařilo etablovat jako regulérní úpravci a prodejci. Pouze namátkou můžeme zmínit Standard Function a Rucksters z Kalifornie, Composimo nebo japonský Rat Kabou a dnes již legendární Tokyo Parts, kteří se zasloužili o jisté prolnutí západní a východní kultury moddingu. Těžištěm celé západní komunity je ale internetové forum totalruckus.com, kde je možné sehnat nejen díly a rady, ale i nové kámoše z celého světa. Pokud si však myslíte, že tunit skútry je zábavou jen pro šílené Japonce a o méně šílenější Američany, jste na omylu. Tenhle fenomén dorazil totiž už i k nám.

Copak je to za motorčičku?

Vše začalo v roce 2008, když si můj táta pořídil tuhle nádhernou obludnost v Belgii. Je to kus chlapa, takže to samozřejmě nejelo (protože to má mimo jiné elektronický omezovač na 45 km/h, i když vážíte jako komár). Poněkud znechuceně mi tedy předal klíčky se slovy „bav se“. Vzal jsem ho tedy za slovo a začal projíždět internety s cílem najít způsob, jak tuhle hračku pro náctileté zrychlit. Postupně jsem začal objevovat svět tam venku, primárně skrze internetové fórum totalruckus.com, kde je možné načerpat rady, inspiraci a sehnat i díly, o kterých se vám nezdálo ani v nejdivočejších snech (zahrnujíc např. kit na „fatty“, tj. 8“ široké zadní kolo).

Začal jsem pomalu vymýšlet koncepci a shánět díly. Prvním krokem po roce ježdění bylo v roce 2010 samozřejmě tohohle hlemýždě zrychlit, protože maximální rychlost 45km/h je na pražský provoz dost nebezpečná. Bez potřebných zkušeností a znalostí jsem šel za svými servismany z HJM Racing Team Lety a tam jsem zjistil, že jediný u nás dostupný kit na tuhle stříkačku dělá Polini - nová řídící jednotka, výfuk, sání, svod a variátor. S tímhle setem je možné se dostat na 70 km/h bez dalších zásahů, pokud jste lehký či lehká, klidně i výš. Časem se však ukázalo, že tahle řídící jednotka není úplně vhodná, protože zatlouká ventily do hlavy. Současně s instalací Polini kitu jsme odstrojili plasty a instalovali laminátový kryt nádrže, podlážkový rám a snížený rám sedačky, což přispělo k mnohem pohodlnějšímu posezu a ovladatelnosti stroje. Po sezoně ježdění mi to ale nějak nebylo dost a začal jsem pokukovat po e-shopech po dalších dílech, kterými bych motorku ještě více přizpůsobil ergonomicky. Nakonec však nezůstalo jen u ergonomie.

Jelikož je Ruckus/Zoomer scéna pořád relativně malá (pokud tedy žijete v Evropě), tak i díly, které se dají sehnat, jsou částečně omezené (především protože oproti Japonsku a USA je to stříkačka) a přestavěné skútry pak vypadají všechny dost podobně. Chtěl jsem jít ale jinou cestou: cílem bylo vytvořit takový skútr - „chopper/bobber“ pro denní ježdění. Po měsících na internetu jsem rozjel masivní akviziční akci: díly na motorce jsou totiž téměř z celého světa - Kanada, Taiwan, Japonsko, USA, Německo, Nizozemí, UK…Původní idea byla, že si ji postavím sám, neboť všichni prodejci svorně deklamovali, že díly jsou „directly bolt on“ a není třeba dalších úprav. Ukázalo se však, že se šroubovákem a pájkou to nedám a potřebuji někoho se soustruhem a svářečkou. Kluci z HJM byli jasná volba. I když se na počátku tvářili dost skepticky, za chvíli pochopili, že to myslím smrtelně vážně a když se věci chopil sám Vašek Jehrling, začaly se dít věci. Nakonec z toho vyšlo společné dílko, za kterým se každý otočí.

Co se týče výsledku, tak prozatím nejsme kompletní, ale ten kdo staví, tak to asi dobře zná - vždycky je co zlepšovat. Většina práce ale hotová. Na stroji nezůstalo krom části kapotáže, rámu a předních světel téměř nic nedotčeno. 10“ kola se vyměnily za 12“ chromované Daytony obuté na whitewall pneumatiky, dopředu přišel kotouč s kovaným dvoutřemenovým pístkem, skútr je snížen cca o 3 cm jak vepředu, tak vzadu - vepředu jsou nově instalovány dvoupolohové snížené vidlice, vzadu tlumič ATR s nastavitelnou výškou a tuhostí, prodlužovacím kitem ATR, který je zavěšen do původních úchytů motoru, jsme ji celou natáhli o 16 cm. Klasická řídítka byla vyměněna za kombinaci 6“ zvedáků a caféracerových clubmanů, což umožňuje široké pole stavitelnosti a navíc je to extrémně pohodlné na dlouhé cesty. Po tom, co jsem si mašinu loni v červnu převzal, jsem za čtyři měsíce najezdil přes 4000 km, takže vím, o čem mluvím. Motor nakonec zůstal bez úprav, i když kované písty Wiseco na 58 ccm se dají s obtížemi sehnat. Původní variátor byl nahrazen za Polini Speed Control s 4g Dr. Pulley Slidery a kevlar-aramidovým řemenem. Pro efektivnější zásobování motoru vzduchem byl instalován otevřený filtr Kitaco.

Další úpravy se dotkly estetiky, jako nové blinkry a zadní světla shin-yo, sety šroubů od Rucksters na celé mašině, kryt chladiče Kitaco, oplety hadic, zrcátka, teploměr oleje, expanzka Weapon R a další mailčkosti. Pak na řadu samozřejmě přišla špinavá práce: bylo třeba upravit již ony zmiňované „bolt on díly“, takže se soustružily distanční podložky pod kola, vyvařil se sissy bar, ořezaly různé nehezké držáky blinkrů, „bobly“ se blatníky a podobně. Nakonec šel hlavní rám, nádrž a přední blatník do laku, chromovala se přední maska světel, sissy bar, svod výfuku a leštil se kryt převodovky.

Na podzim jsme stroj opět rozebrali, abychom mohli nalakovat motor, instalovat silnější zapalovací cívku z Cygnuse X 125 od KN Kikaku s hotwirem a iridiovou svíčku a nový koncový převod od Kitaco, který mění finální převodový poměr z 3.5 na 3.15, takže by to mělo dosahovat vyšší maximálky. Tomu by měla napomáhat i nová plně programovatelná řídící jednotka od Kitaco, ovšem bude třeba to odbrzdit, což je otázka nadcházejících dní. Uvidíme, kolik se nám z toho nakonec podaří vymáčknout, ale rád bych atakoval 90kilometrovou hranici (začal jsem hubnout). U tohoto stroje ale nejde o maximálku - jak bylo v úvodu zmíněno, stavěli jsme to na spolehlivé denní dojíždění a pohodové víkendové výlety.

Samozřejmě je na místě poděkovat lidem, bez kterých by tahle šílenost nikdy neproběhla: tátovi za vstupní materiál, Honzovi a Vaškovi Jehrlingovi z HJM Racing Team Lety za vstřícnost, trpělivost a výbornou práci, Honzovi a klukům z Amati za chromy, leštění a práškování, Štěpánovi za zprostředkování laku, Jasonovi za slidery, Kevinovi a celému teamu ze Standard Functions, Rucksters, Waynovi z Jiangwayne, Martinovi za to, že se mnou jezdí vycházkovým tempem a samozřejmě Jardovi za skvělé fotky!

No a nakonec je třeba potřeba poznamenat, že krom toho, že jsme to nakonec dali celé dohromady (a jak, to posuďte z fotek sami), naučil jsem se spoustu věcí ohledně mašin a zjistil jsem, že pokud jde o motorky, jsou na celém světě skvělí lidé, kteří neváhají kdykoliv pomoct, i když jsou zrovna za oceánem. Jen mě to utvrdilo v tom, že je jedno, na čem a jak rychle jezdíte, protože je to celé o tom pocitu a radosti z jízdy a vědomí, že tuhle radost s vámi sdílí tisíce podobně chycených šílenců, kteří jsou jako vaše druhá rodina. Každopádně tohle rozhodně není má poslední stavba. Tohle je začátek….

 

Hodnoty (prozatím nebržděná s novou jednotkou, hodnoty odpovídají setu Polini)

Honda NPS 50, čtyřdobý kapalinou chlazený 4 ventilový jednoválec SOHC, vstřikování.

Vrtání x zdvih 38 x 44 nm, zdvihový objem 49,9ccm, kompresní poměr 12:1, max výkon: 4,4kW při 9500 ot., max rychlost: 80 km/h (při 90kg zatížení), el. startér + nakopávačka, automatická převodovka s variátorem Polini speed control + kevlar-aramidový řemen Kitaco,

kola Daytona 4.0 J x 12“, 8 holes, pneu Shinko whitewalls Sr723 tubeless, odpružení přední: dvoupolohová ultra low vidlice 55 mm, odpružení zadní: ATR stavitelný tlumič 215-240 mm s nastavitelnou tuhostí, přední brzda: kotoučová - 22mm kotouč + P30 kovaný 2 pístkový třmen, zadní brzda bubnová.

Fotogalerie: www.http://blekoseek.rajce.idnes.cz/Project_Choppster_aka_chopped_down_Zoomer/