Zhodnocení Motosaloncyklu 2011 okem novináře

Den první - Motosalon

Jako první jsem pro návštěvu zvolil Motosalon v letňanském areálu PVA. Bez problémů jsem byl nasměrován na parkoviště a pohodlně zaparkoval. U vchodových dveří jsem se usměvavým dívkám prokázal novinářským průkazem a pokračoval do tiskového střediska. Zde jsem kromě vstupního průkazu, který zároveň umožňoval bezplatné parkování pro novináře, dostal i tiskový informační materiál a výbornou kávu včetně sladkého občerstvení.

Výstavu za moderování Standy Berkovce slavnostně zahájil generální ředitel pořadatelské společnosti BVV Jiří Kuliš, předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milan Urban, zástupce Ministerstva dopravy ing. Petr Sojka, ředitel Dopravní policie Leoš Tržil a další hosté.

Po slavnostním přestřižení pásky se výstaviště otevřelo již netrpělivě čekajícím návštěvníkům. A bylo na co se dívat. Zastoupení zde měly firmy Suzuki, KTM, BMW, Yamaha, Kymco, Harley-Davidson, Honda, Yuki, Hyosung, Husaberg a další. Čtyřkolky na výstavě nepřišly zkrátka a kromě jiných zde vystavovaly i firmy jako Arctic Cat, TGB, Access Motor, Can-Am apod. Na stánku dovozce A-Spirit měli návštěvníci možnost vidět nabídku italských značek Aprilia, Moto Guzzi, Piaggio, Gilera, Vespa a Scarabeo.
Z u nás méně známých značek zde vystavolal výrobce elektrických skútrů a kol Guewer a vůbec se letos s elektrickými dvoustopými vozidly na výstavě, jak se říká, roztrhl pytel. Řada zákazníků na ně však pohlížela s nedůvěrou a teprve praxe nebo nějaký ten redakční test odhalí jejich skutečné užitkové vlastnosti. Také ostatní novinky, které se na výstavě objevily, si doufám brzy detailně přiblížíme v redakčních testech. Kromě motocyklů, skútrů a čtyřkolek bylo na výstavě bohatě zastoupeno příslušenství a to jak výrobci přileb, oblečení i dalších doplňků.
V rámci doprovodných programů, které průběžně provázely výstavu, bylo možno se zúčastnit rozhovoru s Karlem Abrahamem, jezdcem týmu Cardion AB Motoracing o blížící se sezóně Moto GP, vidět exhibiční jízdy Martina Krátkého, vítěze soutěže o nejlepšího kaskadéra ČR, exhibiční jízdy kaskadéra Marka Matouška na čtyřkolkách a exhibiční jízdy Mirka Lisého, filmového kaskadéra a desetinásobného mistra ČR v trialu včetně ukázek speciálně upraveného motocyklu s protipádovým zařízením pro výuku řešení krizových situací v rámci akce "Bezpečně na motorce s Mírou Lisým". Projekt této nové školy bezpečné jízdy na motocyklu a skútru mě velmi zaujal. Škola má k dispozici kromě několika upravených motocyklů s protipádovým zařízením i upravené skútry a tak je při nácviku krizového brždění a dalších prvků jezdecké školy postaráno o bezpečnost jezdců a nehrozí poškození vlastních strojů.

Další doprovodné programy pak probíhaly až do pozdních odpoledních hodin. Celkový dojem z výstavy jsem měl velmi dobrý a když jsem z výstavy po více než pěti hodinách odcházel, těšil jsem se, jak příští den navštívím výstavu v Holešovicích.

Den druhý - Motocykl

Druhý den jsem jako dopravní prostředek na holešovické výstaviště po zkušenostech z minulých ročníků zvolil raději skútr. Po zaparkování jsem dorazil k zadnímu traktu výstaviště a nepřátelsky se tvářícímu mladíku u vchodových dveří jsem se prokázal novinářským průkazem s tím, že si jdu do tiskového střediska vyzvednout akreditaci.
"To si obejděte z druhý strany ke hlavnímu vchodu", zněla odpověď. Pokusil jsem se namítnout, že nechápu proč mám obcházet celý areál, místo abych prošel těch pár metrů přímo od zadního vchodu, ale moje námitka neuspěla. Na strážci vchodových dveří bylo vidět zlomyslné uspokojení a tak jsem se vydal na cestu k hlavnímu vchodu.
Když už jsem byl nucen k rannímu pochodovému cvičení, rozhodl jsem se udělat několik fotografií od hlavní brány výstaviště. To, že se na výstavišti koná 15. mezinárodní veletrh motocyklů a příslušenství, hlásal poutač kdesi nahoře nad vchodem spolu s poutačem na veřejné bruslení a Matějskou pouť, které také celkový dojem odpovídal. Před vchodem indiáni s čelenkami a stánky se sortimentem nemajícím s motocykly nic společného. Vydal jsem se tedy s dalšími návštěvníky směrem k výstavnímu pavilonu. Po cestě jsem míjel stánky s výrobky z konopí, tureckým medem, "domácí" pálenkou, langoši za 40 Kč a po depresivní procházce kolem rozpadajícího se lapidária Národního muzea jsem se dostal až k výstavnímu pavilonu. Tady mě čekalo další překvapení. Přesto, že obě křídla pavilonu mají několik vstupních dveří, celkem početný dav se několik minut před otevřením mačkal pouze u jedněch. Přicházející návštěvníky posílali od ostatních z nepochopitelných důvodů zavřených dveří ráznými gesty k těm "správným" muži stojící za nimi. Než jsem stačil situaci správně pochopit, odbila desátá hodina a dav byl konečně vpuštěn na výstavu. Bohužel to proběhlo tak, že otevřeným jediným křídlem vchodových dveří byli nuceni se prodírat všichni ti, kteří se chtěli na výstavu dostat. Logiku tohoto opatření i s ohledem na bezpečnost návštěvníků jsem nepochopil. Přitom u všech ostatních teď již otevřených dveří stáli muži od pořadatelské služby a lidé s visačkami výstavy tamtudy bez problémů procházeli. Zkusil jsem tedy nyní zvolit krajní vstupní dveře vzdálené od tiskového "střediska" asi 5 metrů, ale ani tentokrát mi nebyl novinářský průkaz nic platný a byl jsem dost arogantně odkázán do fronty u těch jediných správných dveří. Co k tomu dodat. Když jsem se po řadě minut konečně probojoval ke stolku zastávajícímu funkci "tiskového střediska", dostal jsem po vyplnění údajů, které jsem již jednou vyplňoval při odesílání žádosti o akreditaci, konečně visačku a mohl jako akreditovaný novinář začít pracovat.

Prohlídku jsem začal v pravém křídle a připadal si jako na tržnici. Převážnou část pravého křídla totiž vyplňovaly stánky se vším možným. Prodejci tu nabízeli sortiment lepidel, hraček, léčivého konopí a naštěstí také motocyklového oblečení a doplňků. U některých stánků mě ale zarazilo, že prodejce vůbec neumí česky a snaží se se mnou komunikovat záhadnou směsí angličtiny, němčiny a ještě nějakého mě zcela neznámeho jazyka.

Vrcholem stánkařské činnosti byl mladík prodávající "zázračné náramky" využívající energii země a schopné vyléčit jakoukoli chorobu. Sotva jsem se u stánku zastavil, spustil prodejce vodopád naučených slov, nechal mě se zapůjčeným náramkem stát na jedné noze, rozpažovat a provádět různá další nesmyslná cvičení, u kterých mě přesvědčoval o tom, jak náramek zvyšuje můj fyzický potenciál. Na závěr této produkce mi na ruku nalepil "zázračný" obtisk, který prý má stejný účinek jako náramek, ale pouze po dobu 48 hodin. "Všechno vás okamžitě přestane bolet a budete se cítit výborně", prohlašoval. Ujistil jsem ho, že jestli mě přestanou bolet záda, která mě zlobí už od rána, že se u něho, až obejdu výstavu, stavím. Záda bolet nepřestala a přidalo se k nim ještě koleno. Asi nejsem ten správný typ na "zázraky".

Ale abych organizátorům jen nekřivdil, viděl jsem zde i celou řadu zajímavých exponátů, které měly s motocykly opravdu co dělat. Bohaté příslušenství a díly na maloobjemové stroje včetně kitových sad nabízela firma Moped91. Maďarská společnost Motowell zde představila širokou nabídku svých skútrů a příslušenství. Skútry představily také značky Gilera, Vespa, CPI a další. U stánků polské firmy Romet mě zaujalo dílenské vybavení pro přezouvání a vyvažování kol skútrů a motocyklů. Bohužel po celou dobu, co jsem se u stánku zdržel, se nedostavil nikdo, kdo by mi byl schopen podat jakoukoli bližší informaci. Rovněž o vystavených motocyklech a skútrech zcela evidentně čínské produkce se značkou Romet jsem se toho mnoho nedozvěděl. Nicméně celá řada vystavených vzorků vypadala zajímavě.
Polské Romety se před lety jako maloobsahové stroje objevovaly i u nás a já jsem po velmi krátkou dobu dokonce jeden vlastnil. Informaci o tom, jaká je spolupráce této polské firmy s čínskými výrobci, jsem bohužel nezískal. Zajímavé byly i motorové koloběžky Nitro Scooters a expozice pracovních čtyřkolek EMU.
Ve střední hale byla situace podstatně zajímavější. Zde byla prezentace importérů značek Ducati, MV Agusta, Husquarna, Suzuki, Derbi, Victory, Polaris a Sym.
Návštěvníci zde mohli spatřit novinku Ducati Diavel, exkluzívní český šestiválec FGR Midalu a řadu dalších atraktivních exponátů.

Levé křídlo paláce obsadila z větší části mezinárodní přehlídka staveb a přestaveb motocyklů Bohemia Custom Bike. Součástí prezentace byla kromě nezbytných stánků s doplňky i prezentace historie firmy Harley-Davidson a Aibrush Art Festival.

Po dvoudením maratonu výstav jsem opouštěl Motocykl 2011 poněkud unaven a pevně rozhodnut, že příští rok navštívím výstavu pouze jednu. Už ale vím, která to bude...