F1 – HUNGARORING

F1 – HUNGARORING

Vyráželi jsem z Prahy v sobotu 31.7. v 7:00 ráno směr Automotodrom Brno. Cestu jsme volili mimo dálnici až na posledních několik 10 km D1, to je prostě bez komentáře, ale v duchu jsem nadával a nadával. Počasí nám přálo a do Brna jsme dojeli bez jakýchkoliv problémů. Zaparkovat motorky a uložit všechny věci jako bundy, helmy, motoboty apod. dalo chvilku práce, ale obsluha parkoviště v podobě jedné paní byla víc než hodná a vše jsme si mohli nechat u ní.
 

Na okruhu v Brně jsme strávili něco kolem 2-3 hodin, ale stálo to za to! Nejdřív byl volný trénink cestovních vozů, následoval závod Formule 2 (předzvěst F1) a konečně závod MiniCooperů a musím dodat, že to byl fakt nářez!!! Asi největší nevýhodou byly ceny, které uvnitř areálu panují. Za trochu občerstvení v podobě coly a párku tu chtějí jako v restauraci za menu.
Z Brna následoval přesun na Slovensko, kde jsme měli domluvený nocleh. Po cestě jsme ještě stihli navštívit Štefánikovu Mohylu na Bradle.

Výhled byl jako v pohádce. Proběhlo nezbytné foto (pro jistotu několikrát a na různých místech) a rychle se ubytovat.

Ubytování proběhlo během chvilky a honem do hospůdky na jedno, dvě a možná i tři točený :D Následovala i výborná hruškovice a pak rychle na kutě! Budíček byl totiž opět v 7:00.
V neděli před půl osmou už jsme byli na cestě. Pro rychlý přesun jsme zvolili dálnici. Počasí nás (stejně jako den před tím) nezklamalo a tak se jelo nádherně. Na hranicích s Maďarskem se koupila dálniční známka v hodnotě 4 EUR a mohlo se pokračovat. (Dálniční známka v Maďarsku představuje jen kousek papírku, který se ani nikam nelepí, ale jen se uloží do peněženky.) Jak dálnice na Slovensku, tak dálnice v Maďarsku jsou naprosto bez chyb! Totéž ale bohužel nejde říct o silnicích v Budapešti.
Po příjezdu do Budapešti jsem měl co dělat, abych si nepřekousl jazyk. To, co je v Budapešti nazýváno silnicí, by se u nás mohlo stěží nazvat tankodrom.
Hungaroring leží cca 20 km za Budapeští a cesta tam už byla otázkou chvíle. Zaparkovat, převléknout a hurá na Formuli !!! Komentář k F1 samotné zní asi takhle: TO SE PROSTĚ MUSÍ ZAŽÍT NA VLASTNÍ KŮŽI.

Okruh jsme prošli křížem krážem se špunty v uších (ten zvuk je fakt neuvěřitelný !!! ) a před pořadatelskou službou, zázemím apod. nezbývá než smeknout.

Asi největší zážitek (alespoň pro mě) byl, když se dojel závod a diváci (byli jsme tam mezi prvními) se vpustí na okruh a přímo pod pódium, kde se odehrává ceremoniál pro první 3. nejlepší jezdce. Kousek od boxů, kousek od jezdců a závodních inženýrů, kousek od aut a doplňků, no prostě zážitek jak se patří!!!


Cesta z Hungaroringu byla i díky motorkám poměrně snadná, i když cesta, kterou se odjíždělo, byla prašná polňačka s uježděnou a místy neuježděnou vrstvou písku. V jedné zatáčce mi asi zadek zachránilo ABS, ale od toho tam ta věcička je, tak jakýpak copak. Následovala opět cesta na Slovensko, kde byl domluven druhý nocleh. Cesta byla zvolena mimo dálnice a byla to výborná kochačka. Po příjezdu opět hospůdka a hurá na kutě, protože v 8:00 byl naplánován start směr Praha!

Ráno se vyjelo přesně podle plánu a společně se jelo až do Hodonína. Protože Pavel musel ještě do práce, tak zvolil pro přesun dálnici, no a já okresní cesty, takže o 3 hodiny delší cesta.
Na tachometru nám za víkend přibylo bezmála 1500 km (přesně je to nějakých 1435) a bohatší jsme o nespočet zážitků! Pokud to vyjde a bude to jen trochu možné, tak se příští rok vypravíme na F1 zase, ale tentokrát Itálie, Německo - kdo ví!?