Yuki 125 Hawk. Levná varianta

Během posledních dvou tří let jakoby se protrhla legendární čínská zeď a asijský obr k nám začal chrlit záplavu skútrů rozličných a dosud neznámých značek. Kvalita jejich zpracování sice nebývá vždy příkladná, zato cena je ve srovnání se zavedenými značkami opravdu lákavá.

Podobně stručnou charakteristiku můžeme napasovat i na skútr Yuki 125 Hawk. Na první pohled se oku sice zalíbí čistým designem a ladnými tvary, ovšem detailnější průzkum odhalí mezery mezi kapotami, které ne všude přesně lícují. Už při přebírání skútru jsem byl navíc upozorněn na pravidelnou kontrolu a případné dotažení šroubů držících pohromadě zadní kufr. Vejde se do něj i menší integrálka, k motorkám se ale prodává jako doplňková výbava. Jako nutná běžná údržba se také ukázalo dotahování uvolňujícího se šroubku držícího boční stojánek. Další čínská kulišárna, která mi zamotala hlavu, byly zvýšené vibrace šířící se celou mašinou při zmáčknutí páčky zadní brzdy. Opravdu zajímavý úkaz, ovšem během jízdy již zadní brzda vibrace neaktivovala, patrné byly jen u stojícího skútru. Za jízdy naopak pozornost poutala neustále se rošťácky pohybující ručička ukazatele paliva, což je opravdu fenomén.

Hawk asfalt netrhá

Při testování Hawka v běžném provozu hned první zatahání za plyn napoví, že motor nebude žádný divočák. Racingové řádění jsem sice od agregátu podávajícího výkon 5 kW nečekal, ovšem trochu více temperamentu by se opravdu hodilo. Zvlášť při nezdařeném pokusu o předjetí kilem se šinoucího kamionu jsem si zoufal a helmou se šířily "bohulibé poklony" čínskému produktu. Pro férovost ale přiznávám, že z protisměru vanul vítr a číslice na tachometru jsou čertvíproč od osmdesátky vybarveny červeně...

Romantické kochání se panelovou zástavbou a jinými skvosty komunistického urbanismu však zhatila červená barva na semaforu a ke slovu se dostaly brzdy. Účinek předního kotouče je dostačující, ovšem přemluvit zadní buben k podání alespoň průměrného výkonu se mi nepodařilo a o jízdě v efektním smyku jsem si radši nechal jen zdát.

Podvozek se v běžném provozu jevil jako průměrný, při přibrzďování v náklonu mě ale překvapily tendence skútru narovnávat se a zatáčku nezvládat. Poučen z předchozích nezdarů jsem nesestrojil elektrickou kytaru, ale pro příště raději dostatečně přibrzdil už před vjetím do zákruty.

Ušita Číňanům na míru

Obecná charakteristika tuhosti rámu by mohla znít: "odpovídá tupému motoru a průměrným brzdám". Při klidné jízdě sólo je dostačující. Pokud ale najedeš ve větší rychlosti na nerovnosti, či do zatáček nedejbože se spolujezdcem, připrav se na vlnění.

Jízda na Hawku byla tedy spíše poklidná a při krátkém popojíždění městskými ulicemi příjemná. Další doba v sedle už ale bude pro řidiče vysoké přibližně 180 cm a více trochu trpká. Tahle Yukina je totiž určena především pro domácí čínský trh a je ušita na míru méně urostlým Asiatům, čemuž pochopitelně odpovídá celá ergonomie.

Sečteno a podtrženo, Yuki 125 Hawk nabízí asi vše, co se dá v dnešní době za šedesát tisícovek mezi stopětadvacítkovými skútry pořídit. Více čínské muziky ovšem nemusí stát vždy více peněz.

text: Zdeněk
foto: Jim