Honda S-Wing 150. Limuzína na dvou kolech

S-Wing se vyrábí ve dvou motorizacích, 125 a 150 cm3 (u Hondy obvyklý fígl s jiným vrtáním docela pěkně funguje) a ve dvou výbavách, přičemž ta luxusnější má dokonce brzdy doplněné ABS! Honda říká, že je to poprvé, co protiblokovací systém použila na svém skútru této objemové kategorie, a mě nenapadá ani jiný skútr konkurence, který by byl tímto prvkem aktivní bezpečnosti vybaven. Aby z nabídky verzí ovšem nebyl průměrný český člověk zmaten, nabízí se u nás S-Wing pouze jako stopadesátka a bez ABS.

Jako velký kluk

První dojem: je to velká věc. Rozhodně byste nehádali stopadesátku, nýbrž alespoň dvěpade. Jenže tenhle segment luxusních skútrů i stopětadvacítkové třídy už dávno nebere do party kluky, kteří vypadají, jako by právě vypadli ze základní školy. Prostě jen motor je menší, jinak je tady všechno stejně kvalitní a promyšlené jako na větších - a podstatně dražších - strojích. Právě ten cenový aspekt je tady důležitý, S-Wing je přesně pro ty, kdo si nechtějí připlácet za dvěstěpadesátku, aby získali 15 km/h navíc, a už vůbec ne za nějaký půllitr, který sice jede, ale také váží čtvrt tuny a žere skoro dvojnásobek.
Druhý dojem: ten design je takový, hm, jiný. Když S-Wing přišel, vypadal úplně jako z jiného světa. Tehdy jsme ještě netušili, že to bude jen předzvěst nového hondího směru, ale když se podíváte na novinky nula-osm v čele s Firebladem, doklapne vám, že S-Wing byl jakousi první vlaštovkou. A jak už to bývá, někomu se hrozně líbí, jinému hrozně nelíbí.

Luxus v každém kousku

Konec teoretizování, jdeme na S-Winga zblízka. Kvalita zpracování je vynikající, použité materiály taktéž, ani na kostkách nikde nic nedrnčí. Vše je dotažené do detailu, vezměte si třeba takovou hloupost jako krásná závažíčka na řídítkách nebo nevibrující a funkční zrcátka. Drobnosti? S-Wing ještě výborně svítí i dálkovými a motor je tichoučký a heboučký.

O tom, že vás Honda chce každým kouskem přesvědčit, že je dobré vyměnit na cesty do práce vaši A6 nebo E-klasu právě za tohohle skútříka, svědčí hlavně přístrojová deska - z fleku byste ji mohli dát do auta. Je pod plexisklem, které se neleskne, a tvoří ji čtveřice pěkných přehledných budíků - menší palivoměr a teploměr a velký rychloměr (do optimistických 160 km/h) a otáčkoměr s červeným polem od devíti a čtvrt. Z kontrolek stojí za zmínku žlutá, oznamující interval výměny oleje. Také digitální displej má jednu zajímavou funkci, a to ukazatel průměrné spotřeby. My jsme jezdili za nějakých 3,2 l/100 km, což je na normální stopadesátku odpovídající, ovšem u téhle "lodi" bych čekal i víc.

Dalším zápisem do kolonky "luxus" jsou úložné prostory. Háček na síťku je povinností, ovšem veliká schránka na doklady pod řídítky (není uzamykatelná) už nikoli. Hlavní devizou je potom ohromný podsedlák, navíc polstrovaný, osvětlený a se zásuvkou na 12 V. Vejde se sem integrála a ještě velký batoh a odklápění do boku taky vypadá dobře. Do výčtu transportních míst musíme přidat ještě elegantní nosič kombinovaný s madlem pro spolujezdce.

Motor nemá problém

Takhle "na sucho" vypadá všechno moc pěkně, takže nasedám a jdu zjišťovat, jestli S-Wing stojí za to i při jízdě. Na to, jak je to dlouhý a relativně těžký skútr, je svou ovladatelností velice podobný daleko drobnějším městským stíhačkám. Značný vliv na to má opravdový megarejd, díky němuž S-Winga otočíte na pověstném pětníku, a hodně nizoučké těžiště. Až by člověk zapomněl, že musí dávat pozor na přeci jen objemnější kapoty a nevrhat se mezi auta jako messenger na mopedu.

Veliký otazník ve mně ještě před nastartováním vyvolával motor. Přeci jen S-Wing váží bezmála 160 kilo, nebude stopadesátka i přes udávaný výkon skoro 15 koní příliš neduživou motorizací? A tady mě čekalo další překvapení, protože i tento zdánlivě malý objem s tímhle skútrem cvičil tak, že jsem jedinkrát nezatoužil po větším. Samozřejmě, kdyby se uvnitř skrývala dvěstěpadesátka, nezlobil bych se, ale to už by byl S-Wing asi úplně dokonalý. Rozjezdová spojka začne zabírat zhruba ve 3000 otáčkách a do 80 km/h je akcelerace opravdu velmi dobrá. Po rovině se po chvilce přemlouvání na budících ukáží hodnoty 9000 otáček a 115 km/h, optimální "cestovka" je mezi osmdesáti a kilíčkem, kdy se dá ještě svižně předjíždět.

Malá kola nevadí

Další pochybnosti při pohledu do technických údajů vyvolával podvozek. Skútr má velký rozvor, je poměrně těžký, a Honda ho obuje do kolečka 13" vpředu a vzadu dokonce jen do 12palcového? Dával jsem S-Wingu schválně "čočku" i na hodně rozbitých silnicích, abych se alespoň tady do "velké Há" mohl pořádně opřít, a - nic. Nepociťoval jsem žádný z obecně známých nešvarů malých kol (vlnění, zakopávání o díry) a naopak si užíval jejich přínosu k ovladatelnosti. Přední 33mm vidlice ve spojení s dvojicí zadních tlumičů s nastavitelným předpětím pružin do pěti poloh také zasloužily pochvalu za optimálně zvolené hodnoty útlumů a tvrdosti. Ač vzhledem koráb, je S-Wing pevný, ovšem nikoli tvrdý.

Dobře dimenzované jsou také brzdy, kotoučové a s propojeným ovládáním. Pravou páčkou aktivujete dva ze tří pístků předního třmenu, levou ten zbývající plus zadní jednopístkový třmen. Mně se osvědčilo začít brzdit levou a potom připojit pravou a zpomalení bylo krásně progresivní. Citlivost brzd byla v pořádku.

Pilota si hýčká

Už víte, jak S-Wing jede, ale veledůležitá je informace o tom, jak si to užívá pilot. Protože kolikrát vám jinak vynikající vlastnosti stroje totálně zabije nepohodlné sedlo nebo špatný úhel řídítek. A asi vás ani nepřekvapí, když napíšu, že tady S-Wing naprosto dodržuje otřepanou frázi "Honda sedne každému". Rozměrné sedlo je hodně pohodlné, dokonce i pro spolujezdce (ten má k dispozici výklopné gumové stupačky a navzdory širší stavbě skútru nebrousí nohama boky kapot), řídítka jsou optimálně zalomena a vynikající je velký plexištít. Zpravidla s takhle vysokými plexíky mívám dva problémy: nevím, jestli koukat přes okraj nebo pod ním, a taky se mi stává, že mě při vyšší rychlosti turbulence "přitahují" k řídítkům. Druhým nešvarem S-Wing netrpí a co se té výšky týče, byl to první skútr, u něhož jsem pohodlně čubrněl čistě přes plexi, které zkresluje opravdu jen minimálně.

Velikou variabilitu poskytuje prostor pro nohy. Můžete je mít sportovně pod sebou, nebo si natáhnout špičky až do vykrojených krajů kapot, či se opřít o přední část. Jedinou výtku mám k šířce středového tunelu, který mi neumožnil skrýt se dostatečně před větrem a táhlo mi do nohavic. Když už jsme u těch negativ, tak jsem po dlouhém bádání nalezl ještě jedno: je fajn, že Honda montuje sériově i boční stojan (většinou si ho nechává zaplatit zvlášť), ale pro tyhle příležitosti by se hodila ještě ruční brzda.

Jednostopá limuzína

Přiznám se vám: jsem od přírody lenivý a pohodlný, ale mám rád svižnou jízdu. A proto se mi S-Wing opravdu hodně zalíbil. Když jsem se na něj díval, říkal jsem si: "Bude to pohodlný skútr, ale je dost těžký a má malá kolečka, takže moc nepojede a jízdní vlastnosti a ovladatelnost nebudou nic moc." S pohodlím jsem se trefil, v tom dalším jsem byl vedle jak ta jedle.

Na dálkové přesuny existují lepší stroje, ale na příměstské dojíždění je S-Wing vynikající. Máte kancelář v centru Prahy a služební A6 v automatu? Vyměňte ji na léto právě za S-Winga a garantuji vám, že nepoznáte rozdíl. Vlastně poznáte, budete v práci o půl hodinky dřív. Cenovka 105 000 Kč není zrovna lidová, ale je adekvátní tomu, co tenhle skútr nabízí.

Verdikt

motor: 8/10
podvozek: 6/10
brzdy: 7/10
ovladatelnost: 7/10
město: 7/10
cestování: 6/10
sport: 4/10
spolujezdec: 7/10
zpracování: 8/10

text: Honzis
foto: Honzis