Honda Foresight 250. Zelený comeback

Když jsem vloni psal o ojetém modelu FES 250 Foresight a hrdě vymyslel titulek "Evoluční mezistupeň", ani ve snu by mě nenapadlo, že ani ne za rok o něm budu psát znovu a navíc jako o novince. Nedalo by se říct, že Foresight z nabídky skútrů nějak extra vyčníval, pomineme-li vzhled a kombinovaný systém brzd CBS, který však v čistě konkurenčním boji není žádným přídavkem. Italská konkurence tento bezpečnostní prvek rovněž využívá, a tak Foresightu nezbude, než se vrátit ke svému prvoposlání - nadchnout skútristy a přilákat autaře.

Předchůdce dnešního Foresighta sjel z výrobní linky poprvé v roce 1998 a jeho účinkování netrvalo zrovna dlouho. V roce 2002 byla výroba ukončena a FES 250 byl nahrazen modernějším a hezčím Jazzem 250. To ale zřejmě nebylo poslední slovo a těžko odhadovat, co bylo příčinou návratu. Možná nedostatečně obsazená kategorie či přebývající díly na skladě.

Kosmetika hýbe světem

Od dob, co se motocyklové a zejména automobilové firmy začaly učit od vývojářů softwaru, máme každý rok něco nového. Akorát se z oblíbeného slova upgrade udělalo facelift. To se dělá tak, že se u okoukaného modelu změní pár drobných detailů a z linky vyráží fungl nová věc. Možná se mýlím, v případě inovace světla a držadel pro spolujezdce, který jsou nyní lakovány, zřejmě nebudu daleko od pravdy.

Asi nejzásadnější změnou je splnění emisní normy Euro 2, která je pravděpodobně noční můrou všech konstruktérů. Při zachování původní pohonné jednotky, tedy čtyřdobého vodou chlazeného jednoválce o objemu 249,4 cm3, stejného vrtání a zdvihu a dokonce i komprese, je nyní udávaný výkon 14,1 kW (19,2 k) při 7000 ot./ min a točivý moment 21 Nm při 5500 ot./min. Při vzájemném srovnání je to úbytek výkonu o 7,8 k a točivého momentu o 1 Nm. S nárůstem hmotnosti stroje o 8,9 kg na současných téměř 159 kg se musí zákonitě projevit ospalejším nástupem, a to zejména při rozjíždění. Tím ztratil Foresight poněkud svou dynamiku v městských hrátkách, kde je pro velký provoz vyžadována maximální pružnost a obratnost. Naopak okresní silnice budou pro majitele tohoto skútru hotovým rájem, jelikož se tuneduhy v podobě nižšího výkonu a větší váhy tolik neprojevují.

Pozor na nerovnosti

Na pomalejší reakce motoru se dá poměrně bezbolestně zvyknout, horší je to s podvozkem. Nejen nekonečných 1450 mm rozvoru kol, ale také tužší tlumiče nepůsobí na nerovnostech nejlépe. Do jisté míry to může být zapříčiněno také 12palcovými koly, ale to nic nemění na faktu, že by jezdec měl dbát zvýšené pozornosti nad kvalitou právě projížděného terénu.

K tomu lepšímu, co na Foresightu najdete, by se daly přiřadit brzdy. Kombinovaný brzdový systém (CBS) pracuje skvěle a i při opravdu nešetrném zacházení s páčkou zadní brzdy nedochází k zablokování kol. Skútr maximálně využije brzdného potenciálu a dokáže zastavit opravdu rychle a v pohodě. Trocha opatrnosti se ale přeci jen vyplatí při manipulaci s přední brzdou. CBS funguje na principu oddělení tlačících pístků (používá se trojpístkový třmen s tím, že lze ovládat jeden v případě brzdění zadní brzdou, dva v případě brzdění přední brzdou a všechny tři při použití obou páček) a při použití přední brzdy má kolo tendenci trochu se stáčet.

Opět spartánsky

Přestože si Japonci neumějí vyhrát s ovládacími prvky a přístrojovými deskami tak jako designéři z jihu Evropy, rozhodně umějí vymyslet líbivé kombinace a příjemné tvary. V případě Foresighta 2005 jsem zůstal velmi zklamán totožnými ovládacími prvky, které nejsou zrovna přehledné a k jejich používání je potřeba zejména pevné nervy. Například přepínání dálkových světel obdélníkovým tlačítkem za doprovodu skřípění plastu nepůsobí nejlépe. Jako nedostatek vidím rozhodně absenci ruční brzdy, která je u tak velkého skútru velmi vítaným prvkem. Ne vždy člověk zaparkuje na rovince a při startování v kopci najednou chybí ruce. Abych ale věčně neremcal, moc mě potěšilo jednoduché mechanické vypnutí CBS. Stará se o něj kolíček na pružince, který po zmáčknutí ukazováčkem levé ruky vymezí chod páčky tak, aby nedošlo k přepuštění brzdové kapaliny na přední kolo.

Přestože zadní partie stroje působí mohutně, podsedlový prostor příliš mnoho prostoru neposkytuje. Je pravda, že integrální přilba v něm své místo najde, tímto krokem jsme však odsouzeni k přepravě jen drobných zavazadel jako je mobilní telefon, peněženka či tričko a dvoje slipy na víkend. K dispozici je také přihrádka pod pravým řídítkem, do které lze umístit například klíče či jinou drobnost. Během našeho testu se však opakovaně otevírala, a tak jsme ji raději nevyužívali.

Pohodlí je výzvou

I přes všechny více či méně znatelné neduhy je Foresight pohodlným vozidlem. Řidič i spolujezdec mají dostatečný prostor pro nohy, pohodlné sedlo a ochranu před větrem. Ta je ale z mého pohledu poněkud sporná. Plexisklo je totiž lehce zatmaveno a je opatřenou lemovkou, která mi bránila v dokonalém výhledu. Nejhůře jsem se cítil při čtení terénu. Za krkem mě pak nebolelo kvůli větru, ale poté, co jsem úspěšně trefil všechny narafičené díry.
K úplné dokonalosti schází snad opěrka spolujezdce a nosič na kufr, aby byla alespoň částečně odčiněna velikost podsedlového prostoru. Bez výhrad jsou zrcátka, která se neklepou a poskytují dostatečný přesun informací o dění "za zádí". Také inovované světlo vysílá luxy nadšeně před stroj. To by samozřejmě mělo patřit ke standardu, nicméně praxe je leckdy jiná.

A co závěrem? Podle mého názoru Honda vzala Foresightův comeback poněkud zrychleně, a tak se vydal na svou novou pouť prakticky nedotčen, pominu-li úsměv na tvářích ekologů vyhověním normě EURO 2. Při ceně 135 000 Kč rozhodně nepatří k tomu nejlevnějšímu, co lze na trhu pořídit. Na druhou stranu je luxusnější Jazz skoro o padesát tisíc dražší. I z tohoto důvodu je proto Foresight stavěn do pozice praktického pomocníka, u kterého kupci vsadí zejména na pověst značky a budou jej využívat nejen k práci, ale do jisté míry také k zábavě.

text: Radek Holan
foto: Radek Holan